MichalBra

V době vlády Saddáma Husajna, kdy Iraq válčil s Iránem, jsem asi 200 km nad Bagdadem prožil necelé dva roky svého „pouštního“ života. Tehdy za sociku, to byl – kromě kradení a defraudací – jediny způsob, jak si pracně vydělat peníze do začátku rodinného života, a poté se moci postavit na vlastní nohy. Pobyt ve válčící zemi v diktatuře narcistického psychopata, se všemi riziky, která to sebou neslo, včetně dlouhodobého odloučení od svých blízkých. V zemi blázna, po jehož hlavních silnicích putovaly denně z jihu na sever desítky taxíků, s rakvemi vojáků na střechách aut, zabalených do irackých národních vlajek. Na vánoce namísto Mrazíka, běžel přímý přenos ze zákopů, do nichž si jedna nebo druhá strana konfliktu předtím foukla plyn, a ve kterých takto tlela nafouklá těla mrtvých chůdáků, kteří nebyli dostatečně rychlí, a nestačili nebo spíše nemohli utéci. Několik let poté, kdy válka skončila, jsem strávil další čas pro změnu v Iránu, ale obrázek obou zemí byl v mnoha aspektech podobný. Luxus mocných, střídaný s nezměrnou chudobou a primitivním způsobem života zbylé většiny, a především něco, co my v našich končinách s mírným středoevropským klimatem a vysokým standardem životní úrovně společnosti, kde nikdo nehladuje, prostě neznáme. Zcela jiná hodnota života, lépe řečeno „žádná“. Jak říkal nadporučík v Černých baronech: „S tím si Kefalín nedělejte starosti, lidí je na světě jako sraček“. S Člověkem v tísni jsem už dříve spolupracoval, ale postrádal jsem tehdy zpětnou vazbu, a vlastně jsem neměl nejmenší tušení, co se s mými malými penězi děje a kam jdou. To byl důvod, proč jsem přerušil přispívání a začal spolupracovat s jinou humanitární organizací. Nedávno jsem se nicméně vrátil z jižního Srbska, kousek nad Kosovem, a příští den jsem shodou okolností shlédl starší pořad o Prištině, jehož autorem byl Šimon Pánek, před jehož entuziazmem a často marným úsilím, se hluboce skláním. To, co jsem viděl, byť s odstupem 18-ti let, mě nakoplo, abych se pokusil alespoň trochu přispět lidem, kteří naši pomoc potřebují výrazně více, než i ti nejchudší z našich končin. Jsem rád, že se mohu porozhlédnout po tvářích společenství lidí, kterým není lhostejné utrpení jiných, a je mi ctí moci spolupracovat s ČvT.

František

Když pomoct můžu, tak bych měl.

Dana Lišková

Sdílíme všichni jeden svět, kéž bychom si také všichni i více pomáhali. Zažívala jsem také bídu, než jsem se sama rozhodla odejít do dětského domova, kde stále žiji a jsem spokojená. Někdo mi pomohl a já se díky tomu mohu rozvíjet. Toto si přeji i pro ostatní lidi jež jsou v tísni a kteří…

Zdeněk

Málokdy si skutečně uvědomujeme, jaké jsme měli štěstí, když jsme se narodili právě v naší zemi. A právě Člověk v tísni dělá skvělou práci při pomáhání těm, kteří to štěstí neměli.

Jakub Horáček

Protože zavírat oči nad osudem druhých, je stejné, jako zavírat oči nad osudem svým.

Prematch

Nemame si rozhodne na co stezovat, moznosti je nekonecne mnoho a hojnosti take. Bohuzel mnoho lidi takove stesti nema. Pomahat je nutnost, ale predevsim radost. Pomoc druhym je hnacim motorem pro dalsi aktivity😎

Naďa

Máme se dobře, protože jsme měli štěstí na místo narození. Ti, kteří takové štěstí neměli, si zaslouží alespoň to málo, co pro ně můžeme udělat.

Dagmar Hronová

Ahoj, jsem maminkou dospělého syna a 6timěsíční holčičky. Před chvíli jsem na FB shlédla na stránce přítele pár fotek z válečné zóny v Sýrii. Fotky se týkaly malých dětí. Některé byly mrtvé… Zvládla jsem psychicky asi jen 6 fotek. Pak jsem zaplakala..šla pohladit svou spící holčičku a…

Soňa Mazalová

Organizace Člověk v tísni se široce angažuje. Nejen ve válečné a rozvojové pomoci, ale i v sociální integraci, vzdělávání a oblasti lidských práv. To jsou všechno témata, se kterými se ztotožňuji a považuji je za součást duševního „portfolia“ člověka v moderní společnosti. Za jejich…

Josef Král

Podpořit Člověka v tísni jsem se rozhodl na základě příspěvku mluvčího prezidenta ČR na Twitteru, ve kterém nevybíravě napadl vaši činnost v Sýrii.
Vaše činnost má jednoznačně smysl a je potřeba ji podporovat, navíc v době, kdy i neziskové organizace jsou znevažovány.

Denis

Taky jsem vyrostl díky pomoci ostatních. Ale měl jsem to štěstí a narodil se do svobody a relativního blahobytu. Většina lidí ne. Teď je na čase abych pomohl já.

Díky Člověku v Tísni a všem, co pomáhají na místě. <3 Snad se k tomu taky někdy dokopu. 🙂

Kateřina Hadrabová

Když darovat můžu, tak musím. Je to to nejmenší, jak pomoci lidem v těch nejtěžších situacích. A proč zrovna Člověk v tísni? Zapůsobilo na mě, jak aktivity Člověka v tísni v bosenské válce ocenil sarajevský chirurg Edo Jaganjac.
Prosím, nepolevujte ve své, bohužel stále potřebné, práci. <…

Tomáš Kalivoda

Člověk v tísni je mi hrozně blízký. Na zážitek a hřejivý pocit při nákupu hrníčků a čaje ze série „Voda pro Afrika“ v kavárně Člověka v tísni asi nikdy nezapomenu. Pak jsem vyslech markeťáckou přednášku týkající se nejen kampaní o Skutečném dárku a já se rozhodl, že chci přispívat…

Honza Řežábek

Nic zásadního. Prostě jen, že Člověk v tísni dělá neuvěřitelně prospěšnou práci, je terčem útoků ze strany lidí, kteří často pro jiné neudělali naprosto nic a přesto si dál udržuje elán a energii. To nejmenší, co můžu udělat, je poslat jim měsíčně drobný příspěvek na činnost.
Díky moc všem…

Martin Roman

Neměli bychom zapomínat na to, že ne všichni mají takové možnosti jako my…

Radek Eliáš

Jako učitelé už několik let spolupracujeme s Člověkem v tísni a vše co se dělá má pro nás smysl. Děkujeme

Dáša Lesáková

Potřebná pomoc je přirozená a požehnaná 😇

Kateřina E. Straub

Chci jednoduše být dobrým člověkem. Pomáhat je přirozené.

Martin Doubravský

Co si tu budu nalhávat – chci pomoci především sobě: tím, že pomáhám, se cítím lépe. „Vedlejší efekt“, že to někomu skutečně pomůže, je taky fajn!

Martin

„Nežít život chlebařský.“

Můj příběh

This is Photoshop's version of Lorem Ipsum. Proin gravida nibh vel velit auctor aliquet. Aenean sollicitudin, lorem quis bibendum auctor, nisi elit consequat ipsum, nec sagittis sem nibh id elit. Duis sed odio sit amet nibh vulputate cursus a sit amet mauris. Morbi accumsan ipsum velit. Nam nec tellus a odio tincidunt auctor a ornare odio. Sed non mauris vitae erat consequat auctor eu in elit. Class aptent taciti sociosqu ad litora