Jiří

Je to velice jednoduché - jako mladý vědecký pracovník ČAV jsem měl velký problém uživit rodinu a proto jakmile se naše finanční situace zlepšila, začal jsem adhoc dle možností přispívat na pomoc těm co v životě neměli a nemají takové štěstí jako já. Po pár letech mi jako nejrozumnější varianta pomoci vyšla pravidelná podpora několika organizací, kterým důvěřuji a které dělají záslužnou činnost ve prospěch potřebných - a Člověk v tísni byla moje první volba (následovaly ještě SOS Dětské vesničky, Lékaři bez hranic, etc.). Mám pocit, že pravidelné měsíční příspěvky poskytují těmto organizacím alepoň nějakou stabilitu a možnost plánovat..