Mojmír

Mohu říci, že pocházím z harmonické a šťastné rodiny. I díky tomu jsem mohl vystudovat školu, kterou jsem chtěl a stal jsem se lékařem. Po nástupu do práce byla výplata celkem směšná, ale postupem času se to výrazně zlepšilo... Práce je sice časově i psychicky náročná a noční služby občas vyčerpávající, ale moje práce mě baví a neměnil bych. Baví mě komunikace s lidmi a možnosti jim pomoct a poradit v jejich nemoci. Bohužel si někteří lidé neuvědomují, jaké špičkové péče se jim u nás bezplatně dostává, a že o úrovni a standardech péče u nás v EU si většina obyvatel naší planety může nechat jen zdát. I z toho důvodu, že mám to štěstí žít v naší- z pohledu okolního světa- blahobytné Evropě, nyní již s vlastní rodinou- mám manželku a dva syny- považuji za samozřejmé, že přispívám pravidelně na dobročinné účely pro lidi, kteří v životě neměli či namají takové štěstí. A to jak v cizině, tak samozřejmě i u nás. A proč s Člověkem v tísni? Protože se jedná o renomovanou organizaci s tradicí již od 80. let minulého století. Protože ji řídí z mého pohledu důvěryhodní lidé. A protože je to organizace zcela transparentní, která pravidelně podrobně informuje dárce o projektech, na které byly prostředky použity a já jako dárce mám tak jistotu, že byly využity smysluplně. Přeji Člověku v tísni hodně úspěchů v jeho bohulibé a bohužel nikdy nekončící práci v našem bláznivém světě a děkuji všem, kteří se na jeho činnosti podílejí!