Pavla
Jsem současně prababička i babička.Chodím se svým vnoučkem ve svém rodném městě do Mozajky. Zde se setkávám i s dětmi a maminkami, které uprchly před válkou z Ukrajiny. Není mi lhostějný jejich osud, když vidím, jak se holčička bojí houkajícího autíčka, běží za maminkou v panické hrůze, že je paplach. Jsem poctěna, že mohu být součástí Klubu přátel Člověka v tísni, bytˇ přispěji tím nejmenším darem. Děkuji všem, kteří pomáhají .S úctou Pavla.