Příběhy dárců Klubu přátel

Šárka

Vidím tu hrůzu kolem,sama pomáhat neumím, tak aspoň něco málo pošlu

Dobrý den, pomáhám již Lince důvěry, Milionu chvilek pro demokracii a Ukrajině. Pracovnice Člověka v tísni mě oslovila s velmi přitažlivou nabídkou: "Posílejte nám 100 Kč a další dárci k nim přidají 900 Kč." Jsem už důchodkyně, takže nemohu víc. Snad pomohu i tak. Dana Studničková

Eva

Máte moji důvěru - víte, kam peníze nasměrovat...

Petr Beneš Brno

Finanční prostředky, kterými přispíváme jsou společné (Eva a Petr) . A co nás k pomoci vede? Dobrý pocit, že pomáháme bližnímu, který je v nouzi a těžkých problémech. Bezmocné děti, matky i dospělé zabíjejí nemoci, zbraně, nenávist, politikaa a "specální vojenské operace". Chceme jim nepatrně pomoci Benešovi

Zuzana

Stala jsem se členem klubu, protože člověk nikdy neví, kdy sám bude pomoc ostatních potřebovat. Na světě je tolik lidí, kteří se mají nesrovnatelně hůř než my a pokud jim můj pravidelný příspěvek pomůže z nouze a ke štěstí, pak budu šťastná i já.

Roman

Lidé by si měli pomáhat a to Člověk v tísni dělá. Když se současná vláda rozhodla snížit podporu, tak to za ní holt musí udělat jednotlivci.

Pavel Hanzelka

Mam se dobře a chci trochu přispět na potřebné. To je vše.

Pavla Smetanová

Zdravím, důvod je prostý. Na světě jsou lidé, kteří se mají hůř než já. Potřebuji pomoc!

Anna

Jsem důchodce a žije se nám tady velmi dobře. To se nedá říct o lidech, kteří mají starosti, problémy ve válečných zónách nebo při přírodních katastrofách. Lidé žijí v nuzných podmínkách a bohužel se o ně nepostará stát, tak jak je to u nás. Rozhodla jsem se, že každý měsíc si něco odřeknu, zvlášť to co není nutné, a nějaký malý peníz pošlu na pomoc. Protže však sana nevím jak bych to udělala, tak ... Více