Příběhy dárců Klubu přátel

Příběhy dárců Klubu přátel

Věra Mokrá

Dobrý den, Chci vám napsat, co mě vedlo k rozhodnutí stát se členem Klubu přátel. Jsem důchodce, je mi 65 let, mám průměrný důchod. O tom, že se stanu členem jsem přemýšlela jíž dlouho, několikrát jsem přispěla jednorázově. Ale uvědomovala jsem si, že to nestačí, že k pravidelným darům přispívá OSN 9x tolik vyšší částkou. Viděla jsem ve zprávách tu hrůzu, co se děje na Ukrajině, lidé jako my ... Více

Marta Beláková

Rozhodla jsem se podporovat lidi kteří nemají mnohdy ani kde ulehnout natož se najíst alespoň jednou za den.Každý člověk se může ocitnout v tísni.Proto byvhom si měli pomáhat navzájem.

Holy

Znam vasi organizaci i co dela a i z okoli lidi co pro vas pracuji a cenim si vasi prace. Dekuji vam a doufam, ze nebudete mit moc prace, coz by znamenalo, ze je na svete lip, ale je to jen hezke prani.

Světlana Kljujevová

Dobrý den, inspirovalo mně to že se děje moc neštěstí,životnich nepřizni, válek, přírodních oatastrof.Zničeho nic je těžko se z toho dostat,tak se má pravidelně přispívat, nevzdávat nadějí.Já mám svou existenci v hodnotě špatnem ,a nemohla jsem nic změnit,ale musi to jit někomu dostat se z nesnazi,neprizni,tak přejeme.

Karel

Obyčejná snaha a možnost pomoci potřebným, především dětem.

Petr

Dobrý den Velice si vážíme charitativních organizací, že pomáhají jiným, kteří jsou v tísni. Proto jsme se rozhodli z manželkou z přebytků hojnosti a ušetřených peněz na daních podpořit i nadaci "Člověk v tísni" Děkujeme.

Tomas K.

Uzasna a zacilena pomoc Cloveka v tisni... sleduju a pomaham ad-hoc vasi organizaci jiz par let a mate mou duveru. Delate to dobre a dava mi smysl byt s Vami pravidelne v kontaktu a pravidelne se podilet svym prispevkem na vasich smysluplnych aktivitach. Moc diky za to, co delate.

Miloslav Bělský

Není to složité. Cítím určitou povinnost pomoci někomu jinému, když sám mám dostatek.

Zdenka Švarcová

Pro moji moravskou babičku, otcovu matku Marii (nar. 1889) byl "dobrý" člověk takzvaně "spřejný", takový, který druhému přál a nehleděl jenom na sebe. To jsem dostala do vínku z otcovy strany. Maminka (1913-1948) pocházela z chudé rodiny a když se před 2. světovou válkou vdala za mého (v r. 1948 znárodněného) otce-podnikatele a mohla nám dětem (narozeným 1942 a 1944) kupovat hračky, začala je - ... Více