Příběhy dárců Klubu přátel

Příběhy dárců Klubu přátel

Michala

Moje babička podporovala Člověka v tísni a obdivovala Šimona Pánka. Jednou jsem byla na konferenci Happiness at Work a požádala kolegyni, která meeting organizovala o podpis Šimona pro babičku. Šimon tehdy přinesl knížku i s věnováním a babička byla velice dojatá, no a já od té doby na oplátku pravidelně podporuju Člověka v tísni, i když s náma babička není. To, co děláte, má smysl, a já díky tomu ... Více

Hana

Mám střechu nad hlavou? Mám. Mám práci? Mám. Můžu si občas udělat radost, něco si koupit, jet na dovolenou? Můžu. Pak můžu pomáhat a přispívat tam, kde je třeba. Dělám to ráda. Navíc věřím Člověku v tísni, který ví, kde jsou peníze dárců nejvíc potřeba.

Terez

Jsem členkou Klubu přátel Člověka v tísni, protože si myslím, že pomáhat je normální a správné. Každý z nás někdy v životě pomoc potřebuje a podle svých možností by také měl pomáhat ostatním. Člověk v tísni je podle mě skvělá organizace, díky které se pomoci dostane tam, kde je to nejvíce potřeba a co nejefektivnějším způsobem. Moc děkuji za Vaši skvělou práci!

Evi

Cítím se extrémně privilegovaná. Mám co jíst, pít, střechu nad hlavou, komunitu lidí, co by mě nenechali ve štychu, kdyby cokoliv... Jak bych s tímhle vším bohatstvím mohla šťastně žít, kdybych ignorovala utrpení druhých? Vždyť jsou to jen peníze...

Antonín Bílý

Po revoluci jsem jako mladý věřil, že neviditelná ruka trhu vše vyřeší, že každý je svého štěstí strůjcem, že když bude kdokoliv pilný, tak bude také úspěšný, že pokud jste chudý, tak jste nejspíš lempl.... Byl jsem pravičák. A hloupý. Přišly různé přírodní katastrofy, začala bujet korupční moc peněz, sobectví a bezohlednost.... A ve finále přišlo moje poznání, že píle na vše nestačí. Že lidský ... Více

Helena

Nemám příběh, jenom přesvědčení, že člověk, když je mu dobře a netrpí nouzí, nemá zapomínat na ty, kteří to štěstí nemají.

Petra

Domnívám se, že pomáhat je normální. Je to pro mě přirozená součást našeho lidství. Nemám žádný výjimečný příběh, který by mě k pravidelnému darování přivedl. Jen věřím, že když člověk může pomoci, měl by to udělat. Sama jsem v životě zažila chvíle, kdy mi druzí lidé nezištně pomohli, a nikdy na to nezapomenu. Jsou lidé, kteří si z různých důvodů nedokážou pomoci sami. O to víc si vážím ... Více

Zbyněk Hovorka

K Člověku v tísni jsem se dostal díky programu Skutečný dárek. Okamžitě se mi zalíbila myšlenka, že mohu přímo pomoci lidem, kteří to skutečně potřebují. Začínal jsem skromně – čas od času se mi podařilo „poslat pár slepic“. Bylo to zhruba před deseti, možná i více lety, přesně už si nevzpomínám. Později jsem narazil na možnost stát se členem Klubu přátel Člověka v tísni a od té doby jsem jeho ... Více

Aneta

Myslim ze posilat aspon minimum peněz muze udelat svet lepsi. Nemusi to byt ani pravidelne. Nevim jestli mam specialni duvod proc chci penize posilat. Mam pocit ze je spoustu lidi co se maji hur nez ja aniz by zato mohli a chtela bych aby se meli aspon o kousek lepe. Libi se mi ze clovek v tosni pomaha jak v Čechách tak v zahranici.