Příběhy dárců Klubu přátel

Světlana Kljujevová

Dobrý den, inspirovalo mně to že se děje moc neštěstí,životnich nepřizni, válek, přírodních oatastrof.Zničeho nic je těžko se z toho dostat,tak se má pravidelně přispívat, nevzdávat nadějí.Já mám svou existenci v hodnotě špatnem ,a nemohla jsem nic změnit,ale musi to jit někomu dostat se z nesnazi,neprizni,tak přejeme.

Karel

Obyčejná snaha a možnost pomoci potřebným, především dětem.

Petr

Dobrý den Velice si vážíme charitativních organizací, že pomáhají jiným, kteří jsou v tísni. Proto jsme se rozhodli z manželkou z přebytků hojnosti a ušetřených peněz na daních podpořit i nadaci "Člověk v tísni" Děkujeme.

Tomas K.

Uzasna a zacilena pomoc Cloveka v tisni... sleduju a pomaham ad-hoc vasi organizaci jiz par let a mate mou duveru. Delate to dobre a dava mi smysl byt s Vami pravidelne v kontaktu a pravidelne se podilet svym prispevkem na vasich smysluplnych aktivitach. Moc diky za to, co delate.

Miloslav Bělský

Není to složité. Cítím určitou povinnost pomoci někomu jinému, když sám mám dostatek.

Zdenka Švarcová

Pro moji moravskou babičku, otcovu matku Marii (nar. 1889) byl "dobrý" člověk takzvaně "spřejný", takový, který druhému přál a nehleděl jenom na sebe. To jsem dostala do vínku z otcovy strany. Maminka (1913-1948) pocházela z chudé rodiny a když se před 2. světovou válkou vdala za mého (v r. 1948 znárodněného) otce-podnikatele a mohla nám dětem (narozeným 1942 a 1944) kupovat hračky, začala je - ... Více

Roman

Dlouhá léta jsem podporoval Unicef, tehdy mě k dlouhodobé pomoci přesvědčila TV reportáž Josefa Klímy o činnosti tohoto spolku pro děti ve světě. Rozhodně nechci kritizovat Unicef, jeho zásluhy jsou určitě neoddiskutovatelné, ale postupem času jsem získal pocit, že Člověk v tísni využije darované prostředky všech dárců daleko efektivněji.

Michaela

Dobrý den, pro podporu Člověka v tísni jsem se rozhodla po v novém roce, v době, kdy jsem držela dietu, abych se zbavila vánočních kilogramů navíc. Do toho jsem vzhlédla reklamu na lidi umírající hlady a uvědomila si ten paradox. Máme se tak dobře, že si dobrovolně odpíráme jídlo s běháme po fitcentech, abychom vypadali normálně a na druhém konci světa nemají co jíst. Rozhodla jsem se pro ... Více

Aneta

Pravidelně přispívat Člověku v tísni chci proto, že si uvědomuji, že se má spoustu lidí hůře, než já, a přitom jsem se o své dobré životní podmínky zasloužila jen zčásti - člověk si nevybere, komu a kde se narodí. Chci svým příspěvkem alespoň částečně umožnit žít i ostatním lidem důstojnější život.