Příběhy dárců Klubu přátel

Iveta

Jsem učitelka a snažím se vést děti k odpovědnosti, laskavosti, toleranci, demokracii a svobodě. Naučit je odsoudit agresi, nenávist, rasismus... A nezištně pomoci tomu, kdo pomoc potřebuje...třeba je budu svým chováním inspirovat.

Šárka Zikešová

Jmenuji se Šárka Zikešová a pracuji jako asistentka Jazykového centra Univerzity Pardubice (UPCE), kde od roku 2008 vyučuji odborný německý jazyk. V únoru roku 2015 pořádala UPCE setkání zajímavých osobností v rámci projektu Dialogem k vlastní identitě a já se zúčastnila besedy tehdejšího rektora UPCE (prof. Ludwiga) s jeho hosty. Jedním z nich byl Šimon Pánek, kterého považuji za kvalitního lídra ... Více

Jaroslav

Již odmala jsem si říkal, že určité % svého příjmu v dospělosti budu dávat na dobročinné účely. Poté, co jsem procestoval plno zemí a viděl na vlastní oči, jak se plno lidem na planetě žije, jsem hledal organizaci, která pomáhá v zemích, kde se mají lidé hůře než já, ať už z důvodu chudoby, přírodních katastrof nebo konfliktu. Děkuji Člověku v tísni, že pomáhá za mě.

Ondřej Hlaváček

Každý člověk by měl přemýšlet, jak vynaloží se svými (nejen) finančními prostředky. A to i zdánlivě nezištným způsobem, i proto, že nikdy nevím, jestli jednou nezištnou pomoc nebude potřebovat sám. Aktivity Člověka v tísni jsou mi blízké svým rozsahem, od podpory aktuální po dlouhodobou. Proto jsem se rozhodl podporovat tyto činnosti dlouhodobě.

Barbora

Člověka v tísni podporuji, protože můžu. A jsem za to moc vděčná. Člověka v tísni podporuji, protože si nesmírně vážím práce, kterou dělá. Člověka v tísni podporuji, protože pomáhat je přece normální.

Petr Hemelka

Přestože již jsem důchodce, tak vím, že mnoho lidí je na tom mnohem hůř než já. Myslím si tedy, že pomáhat těm, kteří to potřebují, je správné, a proto tak činím. Člověk v tísni pomáhá kde může, za což mu patří dík. Taky ještě pomáhám organizaci, která cvičí asistenční pejsky, což je taky záslužná činnost. Tak ať se vám daří.

Jiří Axman

Ve svém životě mám to štěstí, že žiju ve státě, kde se neválčí, není zde hlad, máme dobré zdravotnictví a všechny děti mohou chodit do školy. Příspívám Člověku v tísni, protože chci aby tohle zažívali lidé v zemích, kde to tak není.

Daniela Bartoňová

Můj příběh? Považuji jej za obyčejný. K tomu, že je správné druhým pomáhat, jsem byla vedena odmalička. Vedla jsem k témuž i všechny naše 4 děti, dnes už dospělé, s vlastními životy. A jak dcera, tak všichni 3 synové jsou dle okolností schopní a ochotní pomoci druhým. Já jsem se od svých 49 let posléze doma starala o manžela, zcela odkázaného na mou pomoc a ochrnutého po mozkovém krvácení... Více

Krajíčková Alena

Je to docela jednoduché. Někdo se narodí na šťasnějším místě, v milujícím prostředí, přiměřeně zdráv a vybaven... Někomu z tohoto něco nebo všechno chybí. A když jsme nesobečtí a vnímaví lidé, tak si přejeme, aby ti blízcí, ale i třeba neznámí dalecí na této zemi mohli prožívat úplně nebo částečně to krásné jako my. A když máme ty možnosti, tak jim nějakým způsobem pomůžeme. Jejich radost je pak ... Více