Příběhy dárců Klubu přátel

Igor

V určitém věku a situaci člověk dospěje k tomu, že mu začne vadit okolní bída světa a chtěl by co nejlépe pomoct těm, kteří to potřebují ...

Chtěl jsem cíleně pomáhat na Ukrajině zmírňovat následky vpádu Ruska na jejich území. Nepodařilo se mi najít účelnější a transparentnější organizaci, která by získala mojí důvěru. A to, že ČvT se nezaměřuje pouze na pomoc na Ukrajině je příjemným bonusem. Přeji mnoho sil a zdaru!

Pavlína S.

Kdybych měla víc odvahy, tak bych se nejraději vypravila někam, kde by moje dvě ruce mohly pomáhat - nejvíc ze všeho bych asi chtěla stavět školy někde v Africe. Zapojení se do Klubu přátel Člověka v tísni je sice trochu "zbabělejší" forma pomoci, ale na druhou stranu velice pragmatická a jednoduchá. Člověk v tísni již má vyšlapané cestičky k lidem, kterým naše peníze můžou mnohdy i zachránit ... Více

Jana B.

Smysl pro pomoc potřebným ve mně rodiče pěstovali od mala. V patnácti jsem chtěla odletět na Aljašku zachraňovat velryby. To se nestalo, ale touha pomáhat, kde je potřeba, se mě drží. Když mi před osmi lety zemřel tatínek, zjistila jsem, že pravidelně přispíval na organizace, které pomáhají druhým. Rozhodla jsem se to po něm převzít, a tak skrze dárcovství stále žije kus jeho samého.

Erika

Věřím vám že pomůžete spoustu lidem v těžké životní situaci. Je my líto že nemůžu věnovat víc.

Filip

Vnímám svět jako nespravedlivý a selektivně krutý. Taková je příroda - potravní řetězec, nemilosrdné soutěže o kořist, konflikty, katastrofy, strádání, nemoce... My lidé, patříc mezi tvory obdařené rozumem a city, máme možnost tyto nespravedlnosti mírnit, pomáhat v nouzi, činit utrpení snesitelnější a vnášet do nemilosrdného světa naději na radost ze života. A měli bychom ji využívat tam, kde je ... Více

Jaroslava Šiktancová

Člověka v tísni podporuji proto, že všechno, co udělal a stále dělá, mne naplňuje uznáním a obdivem.

Václava F.

V dnešní těžké době je víc a víc lidí, kteří jsou v tísni. A kdo ví, možná i já nebo Vy jednou a možná už brzy budeme také v tísni. Musíme si pomáhat dokud to jde! Přispívám jen 50,- korun měsíčně. Ale kdybychom takto přispívali třeba všichni z naší pobočky v práci, bylo by to celkem 1500,- měsíčně, a to už je peníz! Nemyslíte? Jó, kdybych mohla, posílala bych 10% svého platu, aby aspoň jedna ... Více

Milan N. 1988

Myslím si že jsem si uvědomil že jsem dostal mojí šanci aspoň chodit do práce a vydělávat svoje peníze za které si pak nakoupím maličkosti z kterých mám radost. Nevydělávám mnoho a bydlím na ubytovňe. Myslím že moje peníze spolu s kofinancováním od OSN a EU. Udělají celkem hezké peníze a pomohou tak k trošku lepší životní situaci nějakým dětem a třeba i starým a rodičům tak kde naší pomoc ... Více