Příběhy dárců Klubu přátel

Příběhy dárců Klubu přátel

Zora Schmidtová

Zora Schmidtová

Starosti lidí ve státech, které jsou schopny zabezpečit své obyvatele, jsou směšné v relaci ke starostem lidí trpících žízní, hladem, nedostatkem základních životních potřeb, perzekucí, šikanou, ignorací, ... Už jenom toto je důvod k podpoře lidí ve státech, které svoje obyvatele zabezpečot nedokážou...

Fíla

Mám se tak dobře, že by mě hanba musela fackovat, kdybych aspoň trochu nepomohl.

Lukáš Píše

Lukáš Píše

V naší zemi kde i obyčejný člověk užívá životní úrovně aristokrata se ztratila empatie a lidskost. Svět hladoví ...jen ne tady. Je mi líto všech dětí , kterým se nedostalo všech výhod jako nám . Život je božím darem a ne samozřejmostí. Všichni by měli pomáhat.

Renée Neumannová

Renée Neumannová

Byla jsem v ČvT zaměstnaná poměrně dlouhou dobu. Za tu dliuhou dobu, ač jsem strašlivě důvěřivá a naivní, mě Tíseň nezklamala. Ti lidě vědí, co činí a vědí to dobře. A činí to rádi. Nezpronevěřují vaše peníze. Věřte jim, já jim věřím a obě ruce do ohně za ně vložím. Odejít jsem musela do invalidního důchodu a odešla jsem nerada. Stýská se mi.

František Pethö

Organizace Člověk v tísni hraje nepostradatelnou roli v občanské společnosti již téměř 30 let. Její aktivity se věnují množství témat, které se většinou nachází na okraji zájmu naší politické reprezentace i celkově naší společnosti. Proto je důležité ukázat, že nerezignujeme na pomoc ostatním v nouzi, stejně jako nezavíráme oči před pošlapáváním lidských práv. Podporou ČvT umožňujeme okamžitou reakci na katastrofy u nás i v zahraničí, stejně jako dlouhodobou práci, kterou můžeme brát jako určitý vklad do budoucna (viz. rozvojová pomoc, vzdělávání a obrana lidských práv). Pomoci svým dílem si může dovolit většina z nás.

Zbyněk Konvička

Zbyněk Konvička

Neziskovou organizaci Člověk v tísni sleduji dlouhodobě a vždy mě potěší zprávy, kde všude její dobrovolníci a pracovníci pomohli a pomáhají. Život by měl být nejen o zajišťování vlastních potřeb a naplňování svých snů... Většina z nás v naší zemi netrpí nedostatkem, naopak je více vidět, že řada z nás ráda pomáhá druhým, tam, kde je právě potřeba, a mně je tento způsob drobné filantropie velmi blízký. Sami jsme v naší neziskové organizaci Institut pro památky a kulturu rádi a vděční za každou podporu a pomoc, která nás žene dopředu a vlévá energii do žil do další práce a aktivit... Mám za to, že právě Člověk v tísni v čele se Šimonem Pánkem (pro mne garantem důvěryhodnosti a lidskosti) svým humanitárním a opravdu ryze lidským řekl bych člověčenským zaměřením si pomoc, a nemusí být velkého rozsahu, zaslouží od každého z nás, které menší částka nepoloží, a druhým pomůže... Líbí se mi i iniciativa Koalice za snadné dárcovství, kde je i naše neziskovka členem, stejně jako Člověk v tísni, a navzájem si členové této iniciativy sdílejí dobré příklady z praxe a inspirují se... a to je moc dobře... hodně štěstí všem, co mohou příjimat pomoc od druhých a těm, co pomáhají, hodně sil a energie...

Jakub Průcha

Jakub Průcha

Stačí si vyjet 700 Km od Prahy na východ a pokud chcete, vidíte úplně jiný svět. Svět kde není zdravotní pojištění, kde je minimální sociální podpora, nezaměstnanost, nicotné důchody a korupce. Svět, kde podojíte krávu, jdete mléko prodat do města a vrátíte se večer, až když je prodáno. Stále mluvím o Evropě, blízké krajině kousek od nás. Stačí pár cest do zahraničí a mimo svoji pohodlnou bublinu a začnete si těchto jevů všímat více i u nás a začnete přemýšlet co s tím. Proto si alespoň symbolicky měsíčně odpustím krabičku cigaret, aby se dalo pomoci tam, kde to má smysl.

Věrka a Jarda

Věrka a Jarda

K našemu výročí jsme se rozhodli pomáhat těm, co neměli v životě takové štěstí jako my. My už vše podstatné máme. Ve světě je ale mnoho takových, jenž nemají ani to nejnutnější pro život.

Věrka a Jarda

Věrka a Jarda

K našemu výročí jsme se rozhodli pomáhat těm, co neměli v životě takové štěstí jako my. My už vše podstatné máme. Ve světě je, ale mnoho takových, jenž nemají ani to nejnutnější pro život.