Příběhy dárců Klubu přátel

Ivan Růžička

Situace ve světě mě přiměla k pravidelnému přispívání na dobrou věc.

Martin

V době, v které mi chybí morální autority, rozmělňují se základní společenské hodnoty a pravidla, považuji Vaši společnost a p. Pánka za seriózní a postojově konstatní identitu. Držím palce!

Jsem narozena v r. 1948: V r. 1951 byl můj otec odsouzen na 11 let, jako politický vězeň. V roce 1953 ve vězení zemřel.Dětství a mládí bylo plné obav , nedostatku. Po změně režimu jsem si myslela, že se věci obrátí k lepšímu. Bohužel jsem v 50 letech dostala výpověď a to byl o zklamání, které mě zlomilo. Ztratila jsem jakékkoliv důvěru v život. Chci pomoci zemím, které mají ... Více

Eva Králová

Není mi lhostejný osud lidí trpících nevinně a protože nemohu pomoci jinak, stala jsem se členem Klubu přátel, abych alespoň trochu pomohla. Velice si vážím práce lidí Člověka v tísni a důveřuji jim, že peníze se dostanou, kam mají.

Aleš Kohl

Zažili jsme povodně, tornádo, okupaci v roce 1968. Nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat naléhavou pomoc my. Využijme stále globálnějšího světa k dobrým věcem. Kapky se mohou slévat do veliké řeky.

Miluše Hodermarská

Nemám žádný srdcervoucí příběh, který by mě přiměl pomáhat. Mám prostě ráda Afriku. Co mě trápí jsou "vyspělé země", které Afriku a její obyvatele zneužívají k vlastnímu obohacování. Přitom od obyvatel Afriky bychom se měli učit, jejich skromnosti, vytrvalosti, pracovitosti a odvahy. Měli bychom se učit jejich neutuchající víru, že jejich práce a život mají smysl a i když jsou materiálně velmi ... Více

Petr

Dobrý den, měsíčně přispívám různým organizacím cca 30 let. Protože se stále zlepšuje moje životní úroveň, rozšiřuji průběžně "portfolio". Prvně jsem přispěl Člověku v tísni po vpádu Ruska na Ukrajinu, potom po tornádu a následně chci přispívat pravidelně. Přeji všem slušným lidem lepší budoucnost. Petr

Vendula

Sama jsem procházela opravdu nelehkým obdobím - útěk od agresivního manžela-alkoholika, stěhování, rozvod... Nakonec vše (dá se říct) dobře dopadlo - mám práci, mám kde bydlet, děti jsou zdravé. Tak jsem se rozhodla, že budu pomáhat těm, kdo tolik štěstí nemají. Nemám moc, proto ani moje pomoc není nijak veliká, nicméně kapka ke kapce... :-)

Jiří

Jsem šťastný, že mám milující ženu, dceru a velkou rodinu, přátele, domov a práci. Ne všichni měli tohle životní štěstí. Jsem z generace studentů z roku 1989, ne všechny ideály se mi splnily, ale Šimon Pánek je pro mne zárukou, že moje drobná pomoc přes Klub přátel Člověka v tísni doputuje efektivně k tomu, kdo ji potřebuje. Děkuji, že organizujete pomoc lidem v nouzi už tolik let.❤️