Příběhy dárců Klubu přátel
Ales Caesar
Stydím se za náš civilizovaný svět že nepomáháme daleko víc, především ve válce na Ukrajině😢😢😢❗️❗️❗️
Karel
Ukecala mě na 3 telefonáty operátorka. Dopad jsem jak důchodci s hrncema. ;-).
Dana
Jsem ráda, že mohu pomáhat tam,kde moje pomoc pomůže.Přispívám hodně let na zrakově postižené,na Kuře pro děti a pravidelně na podporu ochrany ptáků v Ornitologické společnosti.Přispívám na sbírky při Adventních koncertech a vždy při mimořádných sbírkách,např povodně,hurikán na Jižní Moravě.Zaujalo mě poslání Člověka v tísni a rozhodla jsem se stát se členkou a aspoň dle mých možností přispět na ... Více
Petr
Dozvěděl jsem se o festivalu Jeden svět a s ním spolupracující Člověk v tísni + pamatuji si pana Pánka z roku 1989
Když mohu, pomohu......
Nemám co dodat......
Hana Macháckova
Musíme pomáhat slabším a potřeným lidem, bez toho by jsme nestáli za nic!
Pavla
Moc si vážíme vaši záslužné práce a pomoci lidem, kteří mají tak těžký život ne vlastní vinou
Petr Toužimský
V roce 1989 mě bylo 26let. Jméno studenta Šimona Pánka znal tehdy asi skoro každý. Stejně tak i jména dalších studentů, kteří se zapojili do politického dění. Od té doby uplynulo mnoho let a mnohé se událo. Šimon Pánek s několika nadšenci založili nadaci Člověk v tísni, která velice dobře funguje dodnes, jinak bych tento příspěvek nemohl vůbec psát. Za tu dobu bylo pomoženo mnoha lidem, které snad ... Více
Michal
Můj příběh je prostý: Vychovávala mě generace, která zrála ještě za první republiky, k obyčejné lidské slušnosti. K ní patří, že se pomáhá těm slabším a ubožejším tak, jak můžeme. Všichni jsme dětmi jedné Planety, a to mě naučila zase moje celoživotní práce. O důvod více pomáhat potřebným.